Historie a technický popis
zdroj: BMW///M klub
Při vývoji tohoto automobilu sledovalo kromě celkového profitu i cíl vyvinout auto, jež by mělo sloužit jako základ pro stavbu úspěšných závodních automobilů. Tehdejší regule pro skupinu A předepisovaly stavbu 5.000 automobilů za dvanáct měsíců. Práce započaly v létě roku 1981 při nástupu nové řady 3 (E30). Blok motoru byl použit stejný jako ve formuli 2 (základ z roku 1961) a byl přepracován dle motoru z BMW M1 nebo 635Csi. V podstatě se jednalo o ten samý motor ale pouze se čtyřmi válci. Vnitřní rozměry válců byly totožné s M1 včetně čtyř ventilů na válec, dvěma řetězy na pohon vačkového hřídele. Čtyřválec byl zvolen kvůli svým menším rozměrům (úspora hmotnosti) a protože je mnohem více točivější. Poslední změnou byla nová verze vstřikování Bosch Motronic. V roce 1983 začala změna stávající karoserie tak aby mohla na zádi nosit hrdě znak M. Změny měly příznivý dopad na aerodynamiku a tuhost karoserie. Nejvíce viditelnou změnou byly větší přední a zadní blatníky, tak aby se do podběhů vešly pro závodní účely desetipalcové disky (serie 7J – 205/50 R15). Další viditelnou změnou byl zadní sloupek, jiné zadní sklo a víko zadního kufru, které přesahovalo přes zadní čelo. Zadní křídlo a oba nárazníky byly vyrobeny z lehkých plastů. Méně už byla vidět práce na podvozkových skupinách (vylepšená geometrie kol, silnější stabilizátory – přední navíc se dvěma klouby a uložení mimo tlumiče s pružinou - v nápravnici). Tlumiče dodala firma BOGE, poloosy a ložiska kol pocházely z řady 5 včetně nutnosti použít pětiděrové disky (řada 3 měla standardně 4 díry). Brzdový systém byl převzat taktéž z řady 5 kvůli značně vylepšeným jízdním výkonům této nové M3. V praxi to znamenalo použití jednopístkových brzdových třmenů s předními disky o průměru 284 mm uvnitř chlazenými a 250 mm vzadu jednoduchými. Brzdový systém byl standardně dodáván se speciálně vyladěným systémem ABS. Změny se dotkly i řízení (poměr 19,6:1 – 3,6 ot z krajní do krajní polohy, oproti 21,4:1 (4,5) u 325i). Pětistupňová převodovka pocházela od firmy Getrag a byla vybavena Borg-Warnerovou synchronizací. Přímý převod byl na pětce (u ostatních modelů řady 3 byl na čtyřce). Jednička měla stejný převod jako ostatní převodovky montované do řady 3 a to 3,72:1. Výsledek stál za to a bylo zajímavé o kolik bylo řazení nyní sportovnější (mimo jiné i díky stálému převodu 3,25:1 a speciální spojce). Velice zajímavá byla i poloha rychlostních stupňů – jednička k sobě, dvojka od sebe atd. Zadní diferenciál byl standardně vybaven 25% uzávěrkou. Protože v té době byl v prodeji zvýhodněný bezolovnatý benzin Natural, byl započat vývoj katalyzátoru pro tento motor a také proto, že to vyžadoval trh v Japonsku a USA. Výkon a točivý moment šel sice o trochu dolu, ale ne výrazně. S uvedením na trh se ještě trochu čekalo, neboť vedení BMW se nový automobil zdál na pohled velmi agresivní. Vše urychlilo úspěšné uvedení Mercedesu 190E 2.3-16 což byl vlastně jediný rival M3. I interieru byly vtisknuty jedinečné M znaky. Především tříramenný volant s pruhy M a speciální nastavitelné sedačky s důkladnou boční oporou. Zadní sedačky byly také jiné oproti ostatním modelům řady 3. Přesný název zněl „individual body contoured“. Tachometr končil číslicí 260 km/h a pod otáčkoměrem byl ukazatel teploty oleje. Uprostřed přístrojové desky byl malý decentní znak M. Ve standardní výbavě byly tónovaná skla a elektricky seřiditelné zrcátka. Za příplatek mohlo být do auta doinstalováno: klimatizace, elektrické ovládání oken, elektricky ovládaný šíbr, ostřikovače světel, palubní počítač, kožené čalounění a různé stereo systémy. První obdivovatele měl tento automobil poprvé v roce 1986 na Frankfurt motorshow. Seriová produkce začala běžet od září 1986 a v té době cena v obchodech vyšplhala na 58.000 DM v základní verzi. Kvůli vysokým nárokům na množství vyrobených kusů se automobil vyráběl v Mnichově, ale nejednalo se o žádnou masovou produkci. Například motory skládal dohromady stejný tým lidí jako motory V12 které se montovaly do BMW 750i. BMW M3 je ryze sportovní vůz, bez drastických finančních dopadů na privátní závodníky a rozhodně bezproblémové technické řešení. Je to zároveň vůz pro sportovně založené řidiče, kteří hledají za volantem stejné zážitky, jako jezdci na závodních tratích. Výkon byl rozhodně silnou stránkou. Zrychlení z 0-100 km/h bylo M3 schopno absolvovat za 6,7 s. Testovací jezdci byli nadšeni. Ostrá a okamžitá odpověď plynu, ostrý zvuk, vynikající jízdní stabilita v zatáčkách – to byly nejvíce vychvalované vlastnosti. Ozvali se však i tací, kterým se motor zdál příliš divoký a nekultivovaný oproti šestiválci např. z modelu 325i, ale to spíš byly názory pramenící z nepochopení smyslu a určení tohoto modelu. M3 se dělalo pouze s řízením na levé straně.